Panelák je fenomén šedesátých až osmdesátých dob minulého století. Stal se tak trochu symbolem své éry. Bydlí v nich statisíce lidí, mimo jiné asi 40% Pražanů.
Panelová sídliště jsou z dnešního hlediska ohyzdná. Ale jejich obyvatelé si většinou zvykli, a jak ukazují různé sociologické studie, jsou se svým bytem spokojeni a nechtějí se stěhovat jinam. Nicméně je třeba si uvědomit, že naše paneláky jsou na pokraji životnosti. Panelová technologie byla sice ve své době u projektantů a stavbařů oblíbena, ale její nevýhody na obyvatele domů dopadají až dnes.
Staticky jsou stavby naštěstí většinou ve vyhovujícím stavu. Ovšem jejich tepelně izolační vlastnosti naprosto neodpovídají dnešním standardům. Vzpomeňme si, jak štědře dotovaná energie za pár haléřů nikoho nemotivovala k nějakým tepelným úsporám. Dnes je situace naprosto odlišná. Právě obyvatelé špatně izolovaných domů přes zimu téměř „protopí kalhoty“.
Druhotnými, leč nepominutelnými slabinami panelových domů jsou netěsnící okna a dveře na balkóny a lodžie, hydroizolace na balkónech. Nelze přehlédnout ani občasné trhliny na vnějším plášti domů, které už mají něco odslouženo.
Jediným účinným a komplexním řešením těchto problémů je zateplení pláště budovy.
Vnější zateplení pro dům znamená, že po vypnutí topení zůstávají místnosti podstatně déle vyhřáté, naopak v létě, když jsou venkovní teploty vysoké, znamená izolace příjemné chladivé prostředí. Při kontaktním způsobu zateplování se lepí izolační desky z vláknitých nebo z pěnových materiálů přímo na vnější obvodové zdi. U panelových domů se mnohdy musí vzít v potaz výška budovy a počítat statické kotvení zateplovacího systému, jako například u domu na úvodní fotografii. Zateplení tohoto největšího panelového domu v Praze, vysokého přes šedesát metrů, provedla v nedávné době společnost Trigema Building a.s..
Zateplení fasády je nutné spojit s dalšími opravami, například s upevněním panelů s uvolněným kotvením, s výměnou okenních parapetů, opravou nebo výměnou zábradlí u balkonů a lodžií, stávající dlažby a mnohdy nefunkční hydroizolační vrstvy. Nehledě na stavební úkony různé obtížnosti i ceny je přitom důležitá i samotná příprava stavby, ať už jde o důkladný průzkum na jedné straně, a představy a finanční možnosti investorů na straně druhé.
Zajímavé je, jak zateplení obvodového pláště panelového domu, jehož hlavním účelem je zadržet víc tepla uvnitř, dokáže změnit i tu příslovečnou strohost panelákové šedi. Když zmizí lešení, vyloupne se jakoby jiná stavba zářící novotou a oku lahodícím barevným řešením.
Jedná se samozřejmě o dost nákladnou investici, jejíž návratnost se projeví až zhruba po deseti letech. Ovšem nová kvalitní fasáda může při správné údržbě vydržet další desítky let. Profesionálně provedeným zateplením se v bytech ušetří až 30 procent energie. A to už se bohatě vyplatí.
Panelová sídliště jsou z dnešního hlediska ohyzdná. Ale jejich obyvatelé si většinou zvykli, a jak ukazují různé sociologické studie, jsou se svým bytem spokojeni a nechtějí se stěhovat jinam. Nicméně je třeba si uvědomit, že naše paneláky jsou na pokraji životnosti. Panelová technologie byla sice ve své době u projektantů a stavbařů oblíbena, ale její nevýhody na obyvatele domů dopadají až dnes.
Staticky jsou stavby naštěstí většinou ve vyhovujícím stavu. Ovšem jejich tepelně izolační vlastnosti naprosto neodpovídají dnešním standardům. Vzpomeňme si, jak štědře dotovaná energie za pár haléřů nikoho nemotivovala k nějakým tepelným úsporám. Dnes je situace naprosto odlišná. Právě obyvatelé špatně izolovaných domů přes zimu téměř „protopí kalhoty“.
Druhotnými, leč nepominutelnými slabinami panelových domů jsou netěsnící okna a dveře na balkóny a lodžie, hydroizolace na balkónech. Nelze přehlédnout ani občasné trhliny na vnějším plášti domů, které už mají něco odslouženo.
Jediným účinným a komplexním řešením těchto problémů je zateplení pláště budovy.
Vnější zateplení pro dům znamená, že po vypnutí topení zůstávají místnosti podstatně déle vyhřáté, naopak v létě, když jsou venkovní teploty vysoké, znamená izolace příjemné chladivé prostředí. Při kontaktním způsobu zateplování se lepí izolační desky z vláknitých nebo z pěnových materiálů přímo na vnější obvodové zdi. U panelových domů se mnohdy musí vzít v potaz výška budovy a počítat statické kotvení zateplovacího systému, jako například u domu na úvodní fotografii. Zateplení tohoto největšího panelového domu v Praze, vysokého přes šedesát metrů, provedla v nedávné době společnost Trigema Building a.s..
Zateplení fasády je nutné spojit s dalšími opravami, například s upevněním panelů s uvolněným kotvením, s výměnou okenních parapetů, opravou nebo výměnou zábradlí u balkonů a lodžií, stávající dlažby a mnohdy nefunkční hydroizolační vrstvy. Nehledě na stavební úkony různé obtížnosti i ceny je přitom důležitá i samotná příprava stavby, ať už jde o důkladný průzkum na jedné straně, a představy a finanční možnosti investorů na straně druhé.
Zajímavé je, jak zateplení obvodového pláště panelového domu, jehož hlavním účelem je zadržet víc tepla uvnitř, dokáže změnit i tu příslovečnou strohost panelákové šedi. Když zmizí lešení, vyloupne se jakoby jiná stavba zářící novotou a oku lahodícím barevným řešením.
Jedná se samozřejmě o dost nákladnou investici, jejíž návratnost se projeví až zhruba po deseti letech. Ovšem nová kvalitní fasáda může při správné údržbě vydržet další desítky let. Profesionálně provedeným zateplením se v bytech ušetří až 30 procent energie. A to už se bohatě vyplatí.
Žádné komentáře:
Okomentovat