Nedávno jsme se v článku o tom jak na zateplování věnovali výběru správného izolantu. Omezili jsme se tehdy na dva nejpoužívanější materiály – tedy polystyren a minerální vatu. Abychom vás však neošidili i o další materiály vhodné k zateplování, doplňujeme zde i další používané materiály.
Nejběžnějším materiálem u nás je – zejména díky ceně – pěnový polystyren. Kromě ceny jsou jeho výhodou nízká hmotnost a snadná opracovatelnost. Nízká cena je ale pochopitelně vykoupena některými horšími vlastnostmi tohoto materiálu. Především dochází k jeho smršťování v závislosti na teplotě. Proto se nedoporučuje používat na zateplování tmavých fasád orientovaných ke slunci. Dalšími nevýhodami je citlivost na vlhko, malá odolnost v tlaku a hořlavost, kvůli které se nesmí používat ve vyšších patrech (kvůli dosahu požární techniky. Nelze pominout ani to, že se jedná o neekologický materiál.
Při výběru materiálu je třeba zkontrolovat jeho druh. Písmenem Z se označuje základní typ s nízkou přesností rozměrů, který se používá na podlahy. Pro střechy je vhodný stabilizovaný typ S a pro fasády typ F s vysokou přesností desek.
Některé z nevýhod pěnového polystyrenu odpadají u tzv. extrudovaného polystyrenu. Od pěnového se rozezná tak, že se z něj neoddrolují kuličky. Je nenasákavý, pevný a nesmršťuje se, i když na teploty nad 75°C je také citlivý.
Polyuretan je umělý materiál s velice dobrými izolačními vlastnostmi. Používá se ve formě měkké polyuretanové pěny (molitanu), anebo tvrdé polyuretanové pěny (PUR). Ve stavebnictví se používá výhradně tvrdá polyuretanová pěna. Jejími výhodami je vysoká pevnost, dobrá přilnavost k podkladu a odolnost proti většině organických rozpouštědel. Nevýhodou je vyšší cena a citlivost na UV záření (je nutný ochranný nátěr). I zde se jedná o neekologický materiál.
Dalšími materiály jsou minerální či skelná izolace. Při výrobě minerální vlny je obvykle prvotní surovinou čedič, zatímco skelná vlna je vyráběna z křemičitého písku a dalších sklotvorných příměsí. Výhodou je odolnost vůči vysokým teplotám a malá tepelná roztažnost, která snižuje riziko vzniku trhlin fasád vlivem teplotních změn. Předností minerální izolace je propustnost vodní páry - dům tak může lépe „dýchat“.
Tyto materiály jsou dobře tvarovatelné, mají dobré zvukově izolační vlastnosti, jsou odolné proti vysokým teplotám a jsou nehořlavé. Avšak jejich velkou nevýhodou je nevhodnost do vlhkého prostředí. Při zvlhnutí totiž úplně ztrácejí své tepelně izolační vlastnosti. Při práci se skelnou vatou je nutné používat ochranné pomůcky, protože ostrá a tenká vlákna velice snadno pronikají do kůže, kde způsobují záněty.
I zde je při nákupu třeba vybírat podle použití na stropy, střechy, podlahy či fasády, pro každé místo je vhodný jiný typ materiálu.
Pěnové sklo je tepelně izolační materiál vyrobený ze surovin používaných při výrobě skla. Jedná se o mimořádně odolný a nehořlavý materiál, který velice dobře snáší vysoké teploty, zatížení tlakem i agresivní prostředí (chemikálie, plísně…). Navíc je zcela vodo a parotěsné, takže ho můžete použít v místech s trvalou vlhkostí. Výhodou je i jeho téměř neomezená životnost.
Jeho nevýhodou je snad jen vysoká cena, která brání širšímu použití. V současné době se ale k výrobě čím dál více využívá recyklované sklo, takže cena postupně klesá.
Tepelná izolace z pěnového skla se vyrábí ve formě štěrku, desek nebo jiných stavebních prvků.
Žádné komentáře:
Okomentovat