Není okno jako okno

Jak vybrat správná okna? Na co si dát pozor? Pokusíme se Vám v těchto několika řádcích dát odpověď.

Předně nedávejte na reklamní trik výrobců s počtem komor. Jak říkají odborníci, komorová olympiáda neexistuje. Důležitější než počet komor je totiž vlastní hloubka okenního rámu. Ta by měla být minimálně 70 mm. Je to důležité nejen z tepelně technického hlediska, protože čím větší hloubka rámu, tím samozřejmě lepší tepelně technické vlastnosti, ale i z důvodu statických. Větší hloubky rámů vykazují samozřejmě vyšší tuhost a tím větší stabilitu.

Další kritérium, které byste měli při výběru oken sledovat, je vlastní tloušťka plastových profilů okna. Zde se okna dělí do kategorií A a B. „Áčkové“ okno by pak mělo být vyrobeno z profilů dosahujících síly plastů minimálně 3 mm. „Béčkové“ profily mají tloušťku do 3 mm. Tloušťka profilu limituje výrobu také rozměrově. Okno ve třídě B větší jak 1,6 x 1,6 m vůbec nevyrobíte.

K lepší tuhosti plastových oken napomáhají i ocelové výztuhy, které se do plastových profilů vkládají. Do rámu oken se vkládá ocelový profil tvaru písmene C. Do křídel oken je vkládána ocelová výztuha z otevřeného profilu na jednom místě slisovaná k sobě, aby se dosáhlo většího statického spolupůsobení. Výztuž je do plastových profilů jen vložena. V rozích není stykována. Jen dveře tvoří výjimku. Vložené výztuhy jsou zde v rozích propojeny rohovými spojkami. Síla ocelových profilů by měla být minimálně 2 mm.

Jak už jsme uvedli v úvodu, není rozhodující počet komor plastového profilu, ale výsledná hodnota Uw (W/m²K) – součinitele prostupu okna. Tento součinitel ukazuje jak je okno „dobré“ proti průniku tepla. Čím nižší je toto číslo, tím má okno lepší vlastnosti. Hodnota Uw se získává výpočtem z ploch vlastního rámu okna jeho součinitel tepla (Uf) a plochy zasklení rovněž s jeho součinitelem tepla (Ug). Protože součinitel prostupu tepla sklem je většinou nižší než vlastního rámu, dosahují větší okna lepších parametrů než okna menší.

Na trhu firmy běžně nabízejí okna s Uw=1,1 W/m²K zasklené ještě dvojsklem. Když požadujete Uw lepší je potřeba do okna již osadit trojskla, které mají Ug=0,5 W/m²K a okno pak vykazuje hodnoty Uw kolem 0,75 W/m²K. S trojskly však nastupují další problémy. A to hlavně statické. Okno zasklené trojsklem je samozřejmě těžší. Má to velký vliv na namáhání závěsů vlastního okenního křídla, ale i na vlastní statiku celého okna.

Z toho důvodu se pořád vývojová pracoviště snaží dosáhnout hodnot Ug u dvojskla co nejlepšími rovnajícímu se hodnotám u trojskel. Řeší se to hlavně pomocí reflexních skel, která zase mají tu nevýhodu, že velmi ztmavuji interiér. Už i toto se ale podařilo vyřešit. Pomocí různých přídavných vrstev se vyrábí dvojsklo se stejnými parametry jako trojsklo, aniž by výrazně snižovalo prosvětlení interiéru.

A co dál? Dál je důležité před výběrem okna zjistit hloubku uložení zasklívací lišty. Ta by měla být větší než 2 cm. Zasklívací lišta totiž chrání nejslabší část celého okna. Spojovací rámeček mezi venkovním a vnitřním sklem. Dříve se k výrobě tohoto rámečku požíval hliník. Pro jeho nevhodné tepelně technické vlastnosti byl rámeček nahrazen materiálem z nerezu. Už tato záměna znamenala velkou kvalitativní změnu a nerezový rámeček se tím posunul do tzv. kategorie teplých rámečků. Dnes se požívají rámečky plastové. Lépe řečeno kovové rámečky opatřené plastovým nástřikem. Označují se názvem Swisspacer V nebo Superspacer. Ty umožňují snížit výšku zasklívací lišty na 15 mm, aniž by právě v tomto místě okna docházelo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti.

Ne méně důležité na oknech je jejich dorazové gumové těsnění. Běžně se používá interiérové a exteriérové těsnění. Interiérové je vloženo do drážek na křídle okna, exteriérové je naproti tomu osazeno do rámu. Z důvodu možné údržby je vhodné, aby těsnění bylo do připravených drážek jen vloženo a tím byla umožněna jeho výměna po jeho dožití. Někteří dodavatelé oken osazují ještě tzv. středové těsnění. Okno se středovým těsněním samozřejmě vykazuje lepší vlastnosti. Je bezpečnější proti případnému zatečení a samozřejmě lépe izoluje. Dělí komoru mezi vnější a vnitřní částí křídla a rámu na dvě části a tím zabraňuje ochlazování interiérové části okna.

A co dělat se starými okny? I u nich lze vylepšit jejich morální zaostávání. Sklo jakožto nejdůležitější prvek celého okna se dá totiž u oken s hloubkou větší jak 60 mm bez problémů vyměnit. Pak i okno, které bylo osazeno před třeba deseti lety s Ug=2,7 W/mK může být opatřeno sklem s Ug=1,1 W/mK. Zlepšení tepelně technických vlastností si pak každý jistě spočítá sám.

A na závěr proč se přiklonit k plastovým oknům? Plastová okna jsou mnohem lacinější než okna dřevěná. Jsou téměř bezúdržbová. Musí se jen promazávat závěsy, občas okno seřídit a ošetřovat těsnění. I plastové okno se dá pomocí folií vyrobit v barevném provedení, jaké požaduje objednatel. A kolik plastové okno vlastně vydrží? První okna byla osezena v roce 1956. Byla trojkomorová, se šířkou rámu 60 mm a jsou dodnes funkční.

Tak už víte jako na to?